Nikdo není online
Do týdne nás opustí: Kelley
Nově příchozí:   Třímetrovej    Káda    dreky  

Na jihu se stále hraje

  • Napsal: Old sweat
  • Vydáno: 06. 08. 2009
  • Přečteno: 3549x

    Už několikrát jsem v diskuzi, nebo v pokecu připomínal skutečnost, že na jihu se stále něco děje. Myslím tím, že na jihu Čech se pořádají mnohé hudební akce. Některé jsou předem avizovány v médiích, jiné a těch je poměrně více, jsou známé jen místně, např. vylepením plakátu, nebo organizovány pravidelně bez předchozího oznámení. Tyto akce většinou mívají své pravidelné návštěvníky.

  •  

    Hudební sobota na jihu Čech.

    Setkání  harmonikářů.

     
    Minulý týden jsem zaslechl v rádiu zprávu, že se v sobotu 1.8.2009 v Přední Výtoni, koná jubilejní desáté setkání harmonikářů s mezinárodní účastí. Nedalo mi, abych se nevydal do malebné vesničky, která se nachází v chráněné krajinné oblasti Šumava, kde se těsně na břehu Lipenského jezera setkání harmonikářů konalo. Občas si rád poslechnu něco lidových písniček, obzvláště hraných na heligonku, která má jak známo, stejně jako foukací harmonika, diatonické ladění. Nezklamal jsem se. Hráčů na heligonku byla mezi účastníky převážná většina. Jen mě trochu zaskočilo zjištění, že veškerou mezinárodní účast tvořily kromě Čechů, pouze dva manželské páry z nedalekého Guglwaldu z Rakouska.
     
     Zato jejich vystoupení mělo "šťávu". Lidové písničky z Horního Rakouska, jak mnozí znají, mají nápaditý svižný rytmus, doprovázený zvučným dvouhlasým zpěvem.
    Líbilo se mě na nich i to, že veškerou hudbu neponechávali jenom harmonice, ale měli v playbacku nahraný kytarový doprovod a buben "kopák". To všechno dodalo muzice patřičnou dynamiku.
     
     
     
     
     
     

     

     

    A tohle jsou manželé Weissenbachovi z neda- lekého Guglwaldu kteří  po svém vystoupení už jenom sledují své krajany.

     

     

     

     

     

     

     

    Nejmladší účastník setkaní, harmonikář z Českých Budějovic. Mimochodem hrál velice pěkně, jen zpěv se mu nejspíš díky trémě nedařil.

     

     

     

     

     

     Krása starobylého nástroje 

     

     

     

     

      Ztráta paměti v kempu Branná.

    Dalším zastavením byl vodácký kemp Branná, kde pro poslech a zábavu hráli naši známí a kamarádi. Navzdory svému názvu, Ztráta paměti, jsem ještě nezažil, že by zapomněli nějaký text písně. Možná taky proto, že má hlavní zpěvák a kytarista, stále před sebou tlustý šanon s celým jejich repertoárem. Název nejspíše vznikl ještě v dobách, kdy ho sebou nenosil.
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
     
    Měl jsem možnost do šanonu nahlédnout a světe div se! V dnešní době počítačů, textových editorů a laserových tiskáren, byl celý napsán ručně!
    Se Ztrátou paměti se známe z našich čtvrtečních Country večerů ve vinárně Zlatá růže, kam si občas s námi přijdou zahrát. Byl jsem mile potěšen když mě navrhli, abych s nimi na jejich příštím vystoupení zahrál na foukací harmoniku. 
     
     
     
     
     
     
     
     Hastroši a koupaliště Besednice.
     
    Třetím a posledním zastavením byla obec Besednice. Tam měla vystoupení další spřátelená kapela s názvem Hastroš. Akce se konala v areálu místního koupaliště, kde celé odpoledne probíhal volejbalový turnaj, ani nevím kolika týmů. Po skončení turnaje pokračovala volná zábava za zvuků nejen country, ale i písniček nejrůznějších žánrů, podaných frontmanem kapely, skvělým kytaristou a zpěvákem v jedné osobě, Richardem Piterkou, zvaným Pitras. Tento multiinstrumentální človíček nám ve většině případů zaskakuje za chybějícího basistu při našich čtvrtečních Country večerech.
                 Rozloučili jsme se asi ve 22,00 kdy už jsme nevydrželi útoky komárů na naše těla, nedostatečně oděná jen do "kraťasů" a lehkých triček, zatím co zábava pokračovala do pozdních nočních hodin.
     
     
     
                Tímto článkem jsem chtěl upozornit na malá a mediálně neznámá hudební seskupení, kterých všude, nejen na jihu Čech, určitě existují stovky. S hráči na foukací harmoniku mají hodně společného. Stejně jako my se snaží dát svým posluchačům a příznivcům to nejlepší co v člověku je, mají rádi hudbu, kterou dělají více čí méně dobře, hrají rádi, hrají s nadšením, dávají do hry všechno a odměnou je jim mnohdy jen to, že svým vystoupením zaujmou a pobaví.
                Přejme jim, ať je tato vášeň neopustí a ať se jim daří čím dál lépe.
     
     
    Old sweat 
     

     

    [Akt. známka: 2,75 / Počet hlasů: 20] 1 2 3 4 5

    Počet komentářů: 0  |  Přidat komentář  |  Odeslat e-mailem  |  Vytisknout

    Úvodní stránka | Nahoru | Zpět | Vpřed | Přidat k oblíbeným
    Web je postaven na enginu phpRS
    (c) 2007 Maxihaf a spol