Nikdo není online
Do týdne nás opustí: Carlos 4 KANDYFUK
Nově příchozí:   krninsky    Svetřík     sasan  

Lubomír Pleva (medailonek)

  • Napsal: Bluza
  • Vydáno: 07. 03. 2009
  • Přečteno: 9096x

  •    Lubomír Pleva      ( * 1929   + 1998 )

     
    Lubomír Pleva se narodil 31.července 1929 v Grygově nedaleko Olomouce.
     
    Světově proslulý mistr především chromatické foukací harmoniky se poprvé setkal s muzikou, když mu bylo asi pět let. Chodil do houslí. Hudební základy získal u profesora Černého. Na střední škole musel poprvé volit jednu ze dvou životních cest: sport nebo hudba? Dočasně zvítězil sport. Věnoval se především atletice a stal se dokonce dorosteneckým mistrem republiky v hodu oštěpem. Byl také nadšeným fotografem (a např. přítelem slavného fotografa Jindřicha Štreita). Rád také stavěl plastové modely letadel.
     
    R. 1953 ukončil Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor angličtina, tělesná a branná výchova. Poté působil jako středoškolský profesor v Přerově.
     
    Hudba se brzy přihlásila znovu o slovo. Už na škole byl primášem cimbálovky. Na basu zase hrával v jazzbandu. Na foukačku začal hrát někdy v šestnácti letech. Svým spolužákům často muzicíroval na četných sportovních zájezdech na univerzitě.
     
    V roce 1955 se poprvé účastnil amatérské soutěže hráčů na foukačky a hned vyhrál. Od té doby pravidelně vyhrával všechny další podobné soutěže v ČSSR. Roku 1964 na sebe poprvé upozornil svět svojí účastí v soutěži magnetofonových nahrávek organizace Fédération Internationale de l Harmonica v Trosingenu. R. 1968 obsadil na švýcarském festivalu Harmonica Weltfestspiele v Luzernu 3. místo. Na podobné soutěži v Eindhovenu (Hol.) už v kategorii harmonetta zvítězil. V r. 1972 v Baarn (Hol.) už vyhrál v obou kategoriích a navíc získal i hlavní cenu festivalu za nejlepší umělecké provedení.
     
    Stal se čtyřnásobným mistrem světa ve hře na foukací harmoniku:
    1. R. 1971:  MS Eindhoven (Holandsko)
    2. R. 1973:  MS v Leper (Belgie)
    3. R. 1974:  MS - vyhodnocení podle magnetofonových záznamů soutěžních nahrávek
    4. R. 1975:  MS Offenburg (Německo)

    Těmito úspěchy se Pleva posunul mezi světovou elitu hráčů na foukací harmoniku, a to nejen z hlediska své technické vyspělosti, ale také pro pestrost svého repertoáru, který zahrnoval skladby od klasiky přes populární a filmovou hudbu až po jazzové improvizace.
     
    Když na jednom zahraničním turné přidal svůj vlastní dodatek ke Corelliho skladbě, napsal o něm místní tisk, že "překročil technické možnosti nástroje". A přitom to byl vlastně stoprocentní samouk.
     
    Pleva často natáčel pro brněnský a ostravský rozhlas. Během svého života natočil na 150 rozličných nahrávek pro rozhlas, divadlo i film. Pro televizi vzniklo několik recitálů (první z nich v r.1957). Vystupoval jako sólista i s mnoha orchestry (Ostravským rozhlasovým, Studio Brno, Gustava Broma, Václava Hybše, Karla Vlacha, TOČR). Účinkoval na pódiích po celém světě. Jen v Kanadě absolvoval v roce 1974 na 182 vystoupení. V roce 1980 vystupoval s orchestrem Ladislava Štaidla na Galakoncertu Čs. televize pro Eurovizi a Intervizi ve Sporting Clubu Monaco v Monaku. Velký úspěch sklidil např. na závěrečném galakoncertu v Detroitu v USA v roce 1991. Mistr Pleva byl vybrán také do poroty obnoveného mistrovství světa ve Spojených státech.

    Pleva napsal také několik učebnic, zejména oblíbenou publikaci s jedno-duchým názvem „Foukací harmonika“.

    Několik měsíců před smrtí měl své poslední vystoupení před diváky. Bylo to již
    po těžké nemoci při křtu CD „Přerovské nocturno“ na oslavě 40. narozenin přerovského Academic jazz bandu. CD sestavil Jaroslav Wykrent a obsahuje jedenadvacet orchestrálních nahrávek z let 1975-1992. Zahrál z něj také ukázku. Diváci nadšeně aplaudovali dokonalému výkonu mistra, jehož umění ani po letech neztratilo na jistotě a profesionální úrovni. 

    Lubomír Pleva zemřel 1. srpna 1998, den po svých 69. narozeninách.
     
    Po jeho smrti napsal jeho přítel Břetislav Uhlář do novin článek, ve kterém uvedl: " Lubomíre, ... bolestně se mi píšou tyto řádky, zpráva o tvé smrti hluboce zarmoutila stejně mě, jako tvé nejbližší, přátele, hudební odborníky, ale i množství tvých žáků .... Uměl jsi se dokonale koncentrovat na každé domácí i zahraniční vystoupení. Měl jsi noblesu, nikdy jsi neztrácel humor, houževnatost, fandil jsi sportu a jako kantor i spravedlnosti ... Lubomíre, budeš nám moc chybět ..."   
     
     
     
    Zlín, 6.2.2009, Vašek "Bluza" Janda
     


     
     

     

    [Akt. známka: 2,73 / Počet hlasů: 22] 1 2 3 4 5

    Počet komentářů: 1  |  Přidat komentář  |  Odeslat e-mailem  |  Vytisknout

    Úvodní stránka | Nahoru | Zpět | Vpřed | Přidat k oblíbeným
    Web je postaven na enginu phpRS
    (c) 2007 Maxihaf a spol