Nátisk, hraní čistého tónu

Úvod - hraní čistého tónu

Zahrát samostatný čistý tón bývá pro začátečníka velice těžké. Většinou se na foukačce do jednoho otvoru velmi obtížně trefuje a ať se snaží sebevíc, při hře mu zní navíc i tóny vznikající rozkmitáním okolních jazýčků. Přitom zvládnout zahrát jeden samostatný tón je stěžejním bodem při hře na harmoniku. Ale nezoufejte, při troše cviku lze problém lehce zvládnout. Existují totiž hned tři metody, jak hrát čistě jeden tón: Lipping, Tongue blocking a U-metoda.

 

Lipping (lip blocking)

Této metodě se také říká metoda "pískací" nebo (chcete-li) "hvízdací", případně se hovoří o tzv. blokování rty ("lips" = rty), v německy mluvících zemích jako "Puckering Style". Tento způsob hraní na foukačku je patrně v dnešní době nejrozšířenější. Jeho název dobře vystihuje, o co při něm jde: hraje se se rty našpulenými podobně, jako když si pískáte melodii. Tím ústy vytvoříte malý kroužek, kterým proudící vzduch směrujete do příslušné dírky na foukačce. Pouze pomocí rtů přitom přikryjete okolní dírky harmoniky kromě té, na kterou chcete hrát.

 

Lipping se využívá hlavně při hraní čisté melodie a při ohýbání tónů. Lipping jakožto první metoda pro začátečníka je naprosto ideální.

 

 

Nácvik pro začátečníky:

Ústa by měla být přibližně ve tvaru, jako když na někoho hvízdáte, ovšem s tím rozdílem, že nejsou tak moc vyšpulená, svaly okolo úst nesmí být "tvrdě" zatnuté. Během krátké doby hraní by vás totiž začala patrně brát do pusy křeč. Správného postavení úst můžete tedy docílit například tím, že lehce pootevřete rty, pokusíte se hvízdnout a pak rty malinko povolíte, ale zachováte jejich "hvízdající tvar".

Otvor, který vznikne mezi rty nemusí mít nutně tvar kroužku, spíše to bývá jakési srdíčko. Může být klidně o malinko větší, než je samotný otvor na foukačce; přibližně odpovídá průměru obyčejné psací tužky. Příliš malý otvor mezi rty vám neumožní zahrát dostatečně kvalitní tón, protože tón bude slabý. Naopak příliš velký otvor způsobí, že se vám bude ozývat víc tónů současně.

• Nejprve si vyzkoušejte, jak má správně znít jeden tón sám o sobě: jedním proužkem papíru (nebo náplastí, případně prsty) překryjte otvory 1 až 3 a druhým proužkem (náplastí) otvory 5 až 6, takže volný zůstane jen otvor 4.

• Zkuste do otvoru foukat. Měl by vám měl znít čistý tón. Toto opakujte tak dlouho, dokud si nevštípíte zvuk čistého samostatného tónu.

• Zkuste vzduch z otvoru tahat. Opět by vám měl znít čistý tón.

• Odstraňte papír zakrývající otvory 5-6 a ponechte zatím zakryté dírky 1-3. Pokuste se docílit stejně čistého tónu, jako v předešlém případě.

• Odstraňte papír úplně a pokuste se o totéž. Zpočátku vám bude vzduch patrně "utíkat" koutky úst i do okolních dírek. Učte se (i za pomocí jazyka) vzduch správně usměrnit. Tón musí být naprosto čistý.

• Pokuste se čistě zahrát všechny tahané i foukané tóny na foukačce.

Při hraní pocítíte zpočátku nezvyk, protože budete-li chtít docílit dobrého nátisku, musíte sešpulit rty, ale vaše čelist musí být uvolněná ("žádná křeč"). Zdánlivě to vypadá jako protimluv, ale bez uvolněné čelisti opravdu hrát nelze - při delším či složitějším sólu vás skutečně křeč přepadnout může - a sólo pak pro bolest nedohrajete. Vaše rty by měly částečně klouzat po plášti harmoniky nad a pod mřížkou.

Častá chyba: Začátečníci přistupují k harmonice plaše, tisknou rty na harmoniku tak, jako kdyby líbali svojí osmdesátiletou tetu na její chladnoucí tvář při posledním rozloučení. Musíte zformovat uzavřený stisk a to nedocílíte tím, že harmoniku budete "líbat na rozloučenou".

Rada: Mřížka při hraní drhne a zpravidla po delším sólu bolí od hraní rty. Osvědčilo se mi před hraním foukačku lehce (!) olíznout jazykem a podle potřeby tento úkon opakovat. Zvládnete pak zahrát i rychlejší sólo bez potíží, foukačka vám po rtech klouže. Zásadně nedoporučuji žádné lubrikanty, lesky na rty a podobné "vychytávky", foukačka se jimi zanese. Po čase totiž i sliny udělají své!

 

Tongue blocking

Také se jí říká "metoda jazyková" ("tongue" = jazyk), nebo blokování jazykem. Je další metodou, jak zahrát jednotlivé tóny. Je však již o něco těžší. Při této metodě si vložíte harmoniku hlouběji do úst, než jak je tomu při lippingu. Vaše rty jsou více otevřeny a tak vznikne dutinka přes 2-3 dírky. Jazykem přikryjete všechny dírky - kromě té, na kterou chcete hrát. Zpravidla přikrýváte levé dírky a na pravou hrajete. Pravolevá orientace je však pouze na vás, stranově obrácený systém je patrně stejně dobře použitelný.

 

Obr: hrajeme na otvor č. 4, zatímco otvor č. 2 a 3 jsou blokovány jazykem:

Tato metoda je poněkud náročnější. Jazyk totiž není uzpůsoben tak dobře na změnu rytmu či opakování tónu. Na druhou stranu ale tongue blocking přináší další možnosti při hraní na foukačku. Kromě jednotlivého tónu vám totiž umožní hrát i jednoduchý doprovod, oktávy a podobně - viz hraní akordů.

 

U-metoda

Říká se jí také "metoda rourková" nebo "U-zakrytí". Z jazyka se totiž udělá rourka (nebo spíše "korýtko") a tou se pak fouká přímo do jedné z dírek.

Je třeba říci, že tato metoda je nejméně používaná. Začátečníkům ji rozhodně nedoporučuji používat, a to z následujících důvodů:

1. Zvládnou ji jen lidé, kteří se narodili s určitou dávkou genů a vloh ( cca 50 - 70% lidí ). Zbytek populace není fyzicky schopný tuto rourku z jazyka udělat a zahrát tak jeden tón.
2. Vytvořit touto metodou ať už jeden tón nebo kompletní řadu i s ohýbanými tóny je zejména pro začátečníky velice obtížné, protože jste omezováni při tvorbě tónu polohou jazyka.

Jestliže je pro vás U-metoda jedinou cestou, jak docílit zahrání jednoho tónu, a nemáte nějaké vysoké cíle (je tím myšleno, že bude stačit hraní jednoduchých melodií ), je tato metoda přijatelná.

 

Hraní více tónů naráz

K hraní více tónů naráz se výborně hodí metoda tongue blocking, která byla podrobně popsána v předešlé kapitole o hraní samostatného tónu. Pouhým posunutím jazyka totiž odkrýváte a zakrýváte příslušné otvory, aniž byste přitom museli pohybovat foukačkou. Docílíte tím následujících zajímavých efektů:

1. Hraní akordu: diatonická Richterka je laděná tak, že při fouknutí do tří dírek současně vám zazní základní akord (viz ladění foukačky) v některém z jeho obratů. Toho se dá využít při jednoduchém doprovodu: hrajete melodii (jeden tón) a rytmickým odkrýváním okolních dírek hrajete současně i svůj vlastní doprovod.
2. Hraní oktávy: zakrytím dvou otvorů jazykem na jakémkoliv místě foukačky a současným fouknutím do okolních dvou otvorů vám vždy zazní zdvojený tón - oktáva!

 

Souhrn: Je jedno, kterou metodu si osvojíte. Pro začátečníky však bývá nejjednodušší metoda hvízdací!

 

Související články: Škola Matěje Ptaszka (11.10.2011) Pentatonická durová stupnica (29.07.2009) Licky do bluesových skladeb 1 (16.11.2008) Tongue blocking a licky 2 (29.09.2008) Tongue blocking a licky (22.09.2008) Technika overblow na diatonické harmonice (14.06.2008) Overdraw (07.06.2008) Overblow (10.04.2008) Hraní na mikrofon (05.06.2007) Hraní akordu na durovou harmoniku Richter (05.06.2007) Ohýbání tónů stahováním - BENDING (05.06.2007) Hraní v polohách (05.06.2007) Úchop nástroje (03.06.2007)