Nikdo není online
Nově příchozí:   Lubkon    Vašekp    Jirka Foukac  

Desatero vzorného hráče na foukačku

  • Napsal: Maxihaf
  • Vydáno: 04. 06. 2007
  • Přečteno: 9405x

    Adoptovali jste jednu nebo více foukacích harmonik. Máte z nich určitě radost, ale je třeba si uvědomit, že foukačka je živý tvor, který vám bude vracet to, jak se k ní chováte. Kromě toho, že foukačku chodíte pravidelně venčit do hospody, zaslouží si také, abyste ji občas dopřáli koupel a prohlídku, případně léčbu. Pozor, foukačka je docela mstivá - pokud péči zanedbáte, vrátí vám to ve chvíli, kdy to budete nejméně čekat, pokud možno při sólovém vystoupení... Abyste tomu mohli předejít, připravil jsem pro vás pár následujících pravidel ve formě "Desatera" řádného foukačkáře". Pokud vás zásady Desatera pro údržbu zaujaly, prozkoumejte podrobnosti o jednotlivých bodech.

  • Rychlá navigace - jdi rovnou na:

     

    1. Nepůjčíš!

    Pravověrný hráč na foukačku je hrozný žárlivec. S foukačkou je to totiž jak s manželkou - prostě se bližnímu svému nepůjčují, ani když kamarád žadoní... U obojího jsou důvody hned dva:

    1. Hygiena: dáváte si je k ústům a vyměňujete si s jejím vnitřkem vzájemně sliny
    2. Opatrnost: ten, komu ji půjčíte by vám ji mohl třeba lehce někde zapomenout, zapatlat nebo dokonce ošoupat nebo jinak zničit a vy byste se pak nestačili divit... :o)

    A ještě jedna rada - nenechávejte je (obě) dlouho bez dozoru! Je až s podivem, kolik lidí si myslí, že "TO s nima umí"... Pravidelně se stává, že si je (zejména v pokročilejší době a v podnicích nižších cenových kategorií) bez dovolení kdekdo přijde půjčit... Takže pokud je zrovna nepotřebujete, někam je radši ukliďte!

     

    2. Futrál sobě pořídíš!

    Když chcete, aby malému dítěti bylo dobře, pořídíte mu kolíbku. S foukačkou je to podobné - je to vaše dítě. Aby jí bylo dobře, vyplatí se pořídit na foukačky kufřík. Originální krabičky jsou sice barevné a efektní, ale na pravidelné hraní nepraktické - otevírat každou z nich trvá dlouho a stejně - jakmile pořídíte víc kusů foukaček, přestanete mít přehled. Jako rozumný se mi nejeví ani "Oskarův" na první pohled zajímavý nápad, že by krabičky šly navzájem spojovat k sobě: špatně totiž drží a jakmile jich je víc, v tu nejnevhodnější chvíli se vám rozjedou a popadají na zem. Na druhou stranu originál kufřík od výrobce je u nás dost těžko (pokud vůbec) k sehnání.

    Dobře ale poslouží i kufřík vyrobený od šikovného řemeslníka. Důležité je, aby se v něm foukačky nepoškodily a pevně v něm vězely - ale současně aby šly dobře a rychle vyndat. Pokud teprve budete kufřík pořizovat, nezapomeňte, že foukačky asi budou přibývat - nechte si v něm rezervu. Současně se vyplácí nosit v něm základní nářadí, případně náhradní hlásky od základních tónin.

     

    3. Nepojíš!

    Hygiena ústní dutiny je důležitá věc. Nejezte před - a při hraní! Všechno, co sníte a vypijete, ukládáte také při následující hře ve foukačce. Divili byste se, kolik jídla se schová do foukačky! Nevím jak ostatní značky, ale co jsem mohl vysledovat, tak Hohner ani Lee Oscar nemají rády: hranolky, buráky, chipsy, ferneta, kafe-turka a kakaovou bábovku. Pokud se jim budete snažit něco z těchto (a jiných) poživatin vpravit do mřížky, budou pak při hře vzteky prskat a za trest spolu nedokončíte sólo, zrovna když na vás budou všichni koukat... Dodržováním tohoto pravidla snížíte frekvenci čištění foukaček!

     

    4. Vyklepeš!

    Při hře se ve foukačce ukládají sliny - a nahromaděné sliny nezní nejlépe. Je to však věčný boj - suchá mřížka dře a dřevěné foukačky v některých případech dokonce vlhčit potřebují. Takže - vlhká foukačka - ano, foukačka plná slin - ne. Ideální je o pauze mezi hraním použité foukačky vyklepat! K vlastnímu klepání: neklepeme do nich kladívkem (jako do nýtku), ani plácačkou (jako do koberce)... Nejlépe se foukačka vyklepe o svojí ruku - pokud možno o tu druhou, než ve které foukačku držíte... Zejména je vhodné foukačky vyklepat na konci hraní, dříve než je uložíte do futrálu nebo do kufříku! Sliny mají tendenci vytvářet usazeniny - a ty pak už vyklepat nejdou! :-D

     

    5. Vysušíš!

    Nezapomínejte po návratu domů z vystoupení nechat foukačky řádně vyschnout: stačí do druhého dne někde v teple nechat otevřený kufřík nebo krabičky, ve kterých máte foukačky uložené.

     

    6. Vykoupeš!

    Koupejte foukačky! I když při hře nejíte, stejně si do foukačky obstojně naplivete. Sliny bohužel nejsou destilovaná voda - a proto po zaschnutí časem udělají zajímavý šedavý povlak uvnitř celé foukačky, za který by vám byl vděčný nejeden biolog. Divili byste se, co všechno vaše sliny obsahují. Schválně zkuste několik dní střádat svoje sliny do mističky, nechte je vždy v teple vyschnout a přidávejte další. Pokud se vám nezvedne žaludek, vyhráli jste. A přesně to děláte s foukačkou... Pro foukačkáře má zaschlá slina tu nepříjemnou vlastnost, že se v tu nejnevhodnější chvíli uloupne a uvízne v hlásku nebo v mřížce a časem vleze do pusy nebo ho i vdechnete... Proto je potřeba čas od času (podle frekvence hraní) foukačku - jako děťátko - vykoupat. Po koupeli budete patrně překvapeni, jaký rozdíl je hrát na foukačku před - a po vyčištění!

    (Podrobně se tímto tématem zabývám v článku "Čištění foukaček" v sekci Údržba)

     

    7. Prověříš!

    Důvěřuj, ale prověřuj - dříve narození chápou, pro mladší generaci přeloženo znamená: kontrolujte, jestli ladí! Občas je potřeba foukačky "sjet" podle ladičky a zjistit, jestli se ještě moc nerozlaďují. Nevyplatí se nechat to dojít až do toho stavu, že i necvičené ucho náhodného hosta nočního podniku (ve kterém pořádáte vystoupení) pozná, že jste falešně... Zaměřte se - zejména při stylu cross-harp na spodní rejstřík, a to na tahané tóny, tam nejdříve najdete problém.

     

    8. Doladíš!

    Nezapomeňte pravidelně kontrolovat pomocí ladičky, jestli vám foukačky ladí. Pokud je problém zřejmý už podle sluchu, bude náprava složitější, nebo i nemožná.

    Pro ty, co se do ladění chtějí pustit sami, ale nikdy to ještě nezkoušeli jsem připravil ve spolupráci s Lupem článek "Dolaďování foukaček", který najdete v sekci "Udržba".

     

    9. Opravovati budeš až do skonání věků!

    Pokud jste si pořídili (byť jen jednu) foukačku, odsoudili jste se dobrovolně k tomu, že jí - podle frekvence hraní - budete neustále dávat do pořádku. Vyplatí se pořídit si základní nářadí a nosit ho s sebou v kufříku. Minimálně by to měl být vhodný ostrý šroubováček správné velikosti a typu (křížový nebo obyčejný). Některé firmy však prodávají celou sadu na opravy (k nám ji vozí např. Lee Oscar, od Hohnera jsem jí zatím viděl jen na obrázku).

    Přehled možných závad najdete v článku "Časté závady a co s nimi:". Psal jsem ho ale trochu odlehčenějším tónem - odborník promine. Pokud nastane opravdu zásadní problém, doporučuji přejít k bodu 10 tohoto Desatera.

     

    10. Na odborníka včas se obrátíš!

    Pro ty co opravu vzdali nebo si sami netroufají (nebo si troufli a tím pádem je už oprava naprosto nemožná) jsem sehnal pár užitečných kontaktů na firmy, u kterých je možné si nechat foukačku opravit odborně. Vyplatí se zejména u dražších kusů...


    Všem foukačkářům přeju hodně štěstí. A - neberte všechno zase tak moc vážně!

    Maxihaf


     

    [Akt. známka: 2,52 / Počet hlasů: 23] 1 2 3 4 5

    Počet komentářů: 0  |  Přidat komentář  |  Odeslat e-mailem  |  Vytisknout

    Úvodní stránka | Nahoru | Zpět | Vpřed | Přidat k oblíbeným
    Web je postaven na enginu phpRS
    (c) 2007 Maxihaf a spol