Nikdo není online
Nově příchozí:   Honza11    Pegas    Collector  

Diskuze

  Rubrika:   Vybrané téma:
Jak zahrát / kde sehnat? Beatles - písně

-Zobrazit všechny rubriky diskuze (nejvyšší úroveň)
-Čtěte: pravidla diskuze!
-Čtěte: Vysvětlivky a statistika diskuze
-Nová témata budete moci přidávat až po přihlášení!
 
AutorPříspěvky
« Stránka: z 3 » 

Bigear
superharp
1201 příspěvků
Vloženo 18.11.2008 21:04:18  
Ba,tato polemika je však ošidná a všichni,kdo aktivně hrají,nejlépe sami vědí,kdy a kde co znělo falešně a taky proč.Každý si to vyzkoušel a pak i sám pěkně vylízal.Takové vzpomínky asi nikdo nemiluje.Takže víme o čem je řeč a můžeme diskutovat o stránku dále.Relativitu falešných tónů doporučuji přenechat filosofům.

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 18.11.2008 14:28:42  
Myslím, že dnes je již možno hrát do jakéhokoliv akordu jakýkoliv tón v dané stupnici, dokonce i půltón. Záleží pouze na tom, aby ho posluchač vnímal jako tón úmyslně zahraný a ne jako chybu.
Samozřejmě tím nemyslím případ, že budu hrát melodii v jiné tónině než je harmonický doprovod.
I když jsem slyšel některé jazzmany určité pasáže takto hrát. Někdy je to opravdu efektní, dlouho se to sice poslouchat nedá, o to víc pak ale vynikne libozvučnost té "čisté" a uchu lahodící harmonie.

elflord
superharp
484 příspěvků
Vloženo 16.11.2008 23:40:11  
:)

Bigear
superharp
1201 příspěvků
Vloženo 16.11.2008 23:33:33  
Aha,myslel jsem si to.Ale v některých případech,ostatně jako vždy v hudbě i v životě to lze.Například zakončení skladby v Cajun stylu subdominantou(člověk by čekal ,
že to bude pokračovat a ono nic.Prostě takovej blbej konec a jak je to hezký).

elflord
superharp
484 příspěvků
Vloženo 16.11.2008 16:01:07  
v československom názvoslový mám chaos myslel som on-beat:) Asi som to zle vysvetlil, určite vieš čo myslím. vo všeobecnosti keď si zahráš napríklad akord Cdur na klavíry a do neho skúsiť opakovane hrať tón F (alebo Gdur a C, Dur a G ...) tak ti to nebude dobre znieť. alebo si vrámci toho akordu Cdur zahraj nejaký lick a skonči ho na tóne F. nebude to znieť dobre, teda aspoň myslím, opravte ma ak sa mýlim

elflord
superharp
484 příspěvků
Vloženo 16.11.2008 15:03:53  
pardon ťažká doba

Bigear
superharp
1201 příspěvků
Vloženo 15.11.2008 12:33:17  
...a proč ne?...asi jsem nepochopil.Silná doba-těžká doba?...nebo jak? čtvrtý tón? tedy Fa ,nebo eF,proč by se nechtělo?...něco mi uniklo?...souvislost?
A´t koumám,jak koumám,nemohu pochopit,co tím myslíš.

elflord
superharp
484 příspěvků
Vloženo 13.11.2008 11:05:15  
hezké to hej, veľmi trefné zamyslenie. falošný tón je relatívny a za určitých okolností znie dobre.
napriek všetkému určite nik nechce na silnej dobe zahrat štvrtý tón stupnice :D

Bigear
superharp
1201 příspěvků
Vloženo 13.11.2008 10:07:57  
ještě malá reminiscence k "Yesterday"-cituji Petkona ze starší debaty v diskuzi o Hohner XB-40:
"Jo,jo,to je trefné.
V absolutním slova smyslu a filozoficky vzato není žádný tón falešný. Definice falešnosti vlastně neexistuje. Je nutno ji posuzovat vždy ve vztahu k něčemu a ve vztahu k danému tónovému prostoru.
Co v jedné hudbě zní někomu falešně, to v druhé může znít naprosto normálně. Vždy je potřeba určit danou soustavu ladění / absolutní, středotónovou, temperovanou , jakým způspbem temperovanou atd./ Dostaneme se tak k nekonečnému vesmíru a tím i k bezobsažnosti pojmu falešný. Je to také o schopnosti diferencovat onen falešný tón sluchem, někdo jej slyší, někdo ne. Kdyby jakoukoliv hudbu analyzovali měřící přístroje a počítače, byla by veškerá pro nás normální hudba zcela nepoužitelná, proto že
zcela falešná.
Naštěstí si hrajeme, skládáme, zpíváme a můžeme si přitom myslet něco o andělsky čisté muzice, protože patříme bohudík k druhu homo sapiens, a ten je jak známo sám o sobě dosti falešný.
Ostatně samotný falešný tón nemusí mít jen negativní vlastnost, někdy je ho třeba použít právě proto, aby dané místo získalo patřičný šmrnc.
Jjiž od dob baroka používali tzv.falešné trylky i tóny, které měly za cíl zbystřit posluchačovu unavenou pozornost, neboť je každý i ten usínající spolehlivě zaslechl, o krásných falešných tónech v jazzu, rocku apod. ani nemluvě."
...Hezké,ne?

Bigear
superharp
1201 příspěvků
Vloženo 12.11.2008 14:59:03  
Říkáš to dobře Petře,samotného mne dosud nenapadlo,že by mohla být chyba v tak známé věci a přitom oba víme,kolik je verzí.My to hrajem v kapele podle toho,jakou má Šlupka náladu.Jestli na tři,nebo na čtyři a o harmonickém doprovodu se také vždy domlouváme.
Chtěl bych jen maličko doplnit úvahy o předchozím Yesterday.Taky je nutno si uvědomit,jak je obtížné zazpívat čistě tři stejné tóny na různé po sobě jdoucí slabiky(otvřený vokál,zavřený vokál,a pod.).To ví ten,kdo někdy zpíval ve sboru,kde je třeba intonovat řekl bych davově a kde není místo pro improvizaci,různá podebírání tónů ,vibráta a všechny ty fajnovosti tolerované sólistům.Beatles se mi vždy líbili i pro tuto krásnou přirozenost pěveckého projevu,který zní někdy tak božsky obyčejně.A přitom všechna čest Beatlům.Někde jsem slyšel,že tři z nich byli obdařeni tzv. absolutním hudeb.sluchem.Nevím,co co je na tom pravdy,ale i bych tomu bylochoten věřit.No a zase jsem jinde,že...

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 12.11.2008 14:29:17  
No, s tím tónem to platí jak kde a v čem, často i rozdíl půltónu má někdy velký význam. Samozřejmě že čím více tzv. nedůležitých tónů, tím větší tolerance na jejich výšku. Zkus ale zahrát či zazpívat v písničce "Maličká su" jeden jediný tón jinak- hned to každého trkne.
Tady mi ale nešlo o to přesně dokázat pomocí měřícího přístroje onu výšku tónu. Je to asi záležitost více pocitová a zkušenostní. Nechtěl jsem z toho dělat problém, jen upozornit na to, že často máme v hlavě zafixovanou nějakou utkvělou představu, která nemusí odpovídat skutečnosti. A to platí i v hudbě.
Old sweat a možná mnoho jiných tam slyší sekundu, protože ji tam prostě byli zvyklí slyšet ve své vlastní představě a paměti.
Chtěl jsem tím jen připomenout i určitou závaznost a odpovědnost při psaní tabulatur, které se jeví možná jako mechanický přepis známé melodie, jak to trefně vyjádřil Bigear, ale i z tohoto příkladu je vidět, že to svá úskalí má.
Připouštím, že Yesterday je těžký oříšek, berte to jen jako zajímavost. Nechť si to každý hraje po svém, jak se mu to líbí, třeba s tou sekundou na začátku.
Při psaní tabulatury se ale sám nemůžu řídit heslem jeden tón sem jeden tam.
I když na základě čerstvé zkušenosti s Amazing Grace jsem se rozmýšlel, zda nemám napsat např. tabulaturu písně Holky z naší školky s melodií třebaTři čuníci. Pak bych byl zvědav, zda se někdo ozve.
Opraveno 12.11.2008 14:29:54

elflord
superharp
484 příspěvků
Vloženo 12.11.2008 12:41:40  
Však je to úplne fuk nie? jeden tón hore dole :D

Old sweat
superharp
590 příspěvků
Vloženo 12.11.2008 12:02:55  
Ano, je to prvda.
Probírali jsme to s Petkonem soukromě. Já jsem mu napsal co tam slyším a že už se tím dále nechci zabývat. Prostě to slyšíme každý jinak a tím to pro mě končí. Přiznám se že ten nápad s anketou už jsem měl před 10 dny taky, ale hned jsem ho zavrhl. Důvod je prostý. Příspěvek ve kterém skladbu tak krásně a detailně rozebral, byl už uveřejněn. Tím pádem celá anketa, dle mého názoru, utrpí na ojektivitě.

A teď k tomu, co já tam slyším.
Nemám tak brilantně vycvičený hudební sluch, abych poznal, zda ten první zpívaný tón je F, F#, nebo G, ale slyším tam rozdíl ve výšce tónů ve slově Yesterday.
Ten prví tón slyším vyšší, než ty další dva.
Tím, že víme v jaké tónině je skladba hraná, tedy v F, mě logicky vyplývá, že prvním tónem je G.

Na Petkonovu radu jsem si to poslechl taky zpomaleně. WMP to umí asi o polovinu.
Potom tam slyším ve slabice yes, kraťoučký nástup, který začíná asi někde na tónu D až D# a zvyšuje se to kraťoučkým legátem a končí to na sykavce "s" (ye"s") Géčkem, které tam na mě působí dominantně.

Po tomto zjištění jsem si udělal kmitočtovou analýzu v počítači, abych vyloučil možnost, že slyším nějaké své představy. Ten nástup, včetně toho G, jsem tam opravdu našel.
Jsem rád, že mě ho tam nezávisle potvrdil i elflord.
Ale zjišťovat to v počítači už je pro mě extrém. To už si připadám jako ve vtipu o HiFistech, kterým nestačí to co slyší a musí to ještě vidět na osciloskopu.

To co tady píšu, je moje subjektivní hodnocení. Nikomu nechci napovídat, co tam má slyšet. Je možné, že se najde ještě někdo, kdo to uslyší zase jinak. Kdo ví něco o fyziologii sluchu, tak si snad vysvětlení najde.

elflord
superharp
484 příspěvků
Vloženo 11.11.2008 20:38:08  
Podľa mňa F F F, hodil som to do počítača do programu a nenašiel tam vo zvukovom spektre žiadne G, teda na konci tej frázy také malé zanedbateľné ale v grafe jasne žiaria tri vysoké štíty na virtuálnej klávesnici nad klávesami F. teda počítač tvrdí že prvé yesterday sú tri F

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 11.11.2008 20:06:44  
ANKETNÍ OTÁZKA
--------------------------
Teď jsem si ještě vzpomněl. že v soukromé poště jsme s Old sweatem řešili, jak P.McCartney zpívá to první yesterday na samém úvodu celé písně.
Já tvrdím, že jsou tam tři stejné tóny -F-F-F po sobě, on tam zase slyší G-F-F.
Rád bych udělal takovou malou anketku, kdo to jak slyšíte, protože jsme se nedokázali shodnout ani při zpomaleném poslechu.
Docela mě zajímá váš názor, a nepište všichni.
Opraveno 11.11.2008 20:08:43

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 02.11.2008 20:11:44  
elflord- díky za pochvalu. Budu rád, když si z toho každý odnese něco pro sebe nového. Hlavně to, že i zdánlivě dokonale známá píseň nebo skladba, pokud je geniálně napsaná, nás dokáže znovu a znovu překvapovat, i když si myslíme, že ji máme perfektně "přečtenou" a naposlouchanou.
Opraveno 02.11.2008 20:11:56

elflord
superharp
484 příspěvků
Vloženo 02.11.2008 16:19:20  
naozaj pekne poctenicko a instruktaz k tomu

Bigear
superharp
1201 příspěvků
Vloženo 02.11.2008 13:05:37  
A ještě přidám náš rodinný pocit z textu.Shodli jsme se s drahou,že jednotlivá zvýšení tónu v melodii slova Yesterday na nás působí jako stupňování napětí,či naléhavosti.Zvláštní a krásné,jak rozmanitě může jedna skladba působit...

Bigear
superharp
1201 příspěvků
Vloženo 02.11.2008 12:23:53  
Moc fajn a hezké počteníčko.Škoda, že už je tomorrow a já musím šprtat přípitek z Traviaty,Duca.duca z Rigoletta a podobné libůstky,místo abych si užíval včerejška...

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 01.11.2008 20:05:03  
Yesterday
---------------


Jako druhou písničku do našeho seriálu o písních Beatles přidávám jednu z nejslavnějších písní skupiny ? Yesterday.
Myslím, že se sluší o ní něco málo napsat a snad i nového v ní objevit.
Podle encyklopedických pramenů se jedná o nejnahrávanější a nejhranější píseň vůbec, kterou od jejího vzniku zná a obdivuje doslova celý hudební svět. Bývá spojována se jménem slavných Beatles jako málokterá jiná, ačkoliv se na ní paradoxně z celé skupiny podílel pouze jediný člen ? Paul McCartney.
Informace o jejím zrodu a historii jsou všeobecně známé. Píseň napsal v roce 1965 Paul McCartney, nejdříve složil jednoho rána zcela spontánně na klavír melodii, která se mu údajně vybavila ze snu, poté asi za půl roku připojil i výsledný text. Paul si zpočátku nebyl jist, zda je melodie vůbec původní, což si ověřoval přehráváním u svých známých i u nejrůznějších hudebních vydavatelství, až poté přistoupil k její realizaci. Píseň měla mít původně varhanní doprovod, pak na nápad producenta Beatles George Martina vznikla zcela originální výsledná instrumentální verze s kytarou a s doprovodem smyčcového kvarteta, v této podobě potom byla natočena na 5. řadové album Beatles Help!, která se stalo základem hudebního doprovodu ke stejnojmennému celovečernímu filmu.

Podívejme se nyní na tuto píseň trochu netradičně a jinýma očima- pohledem hráče na foukací harmoniku.
Kdo z nás si ji někdy nezkoušel zahrát ? Mám dojem, že obecně platí, že muzikant, který nikdy nehrál Yesterday, jako by ani nebyl. Ale dá se vůbec na jedinou bluesovou harmoniku Yesterday zahrát ? Většinou zní odpověď : asi ne nebo špatně, neboť je příliš obtížná. Ano, částečně je to pravda, ale jen poloviční. Jak je to tedy?
Yesterday je určitě možno hrát na jednu jedinou harmoniku ! To je skvělá zpráva.
Horší je to, že to má jeden až dva malé háčky. Nebojte se, není potřeba upravovat hlásky na harmonice ani kupovat country ladění a jiné podobné vychytávky, o chromatické harmonice ani nemluvě. Vystačíme si bohatě s jedinou standartní Richterovou harmonikou.
Jsou v podstatě dva možné způsoby, jak se písničce dostat ?na kobylku?. Těžko říci, která varianta je na hraní schůdnější.

První způsob: spodní 6.poloha /F dur/ - u C ladění začínáme na 2.dírce / tónu F/, a pokračujeme v celé písničce až do konce, dokonce v původní F dur tónině, a to bez použití jediného overtónu. Tento způsob vyžaduje zejména jistotu a intonačně dokonalé zvládnutí bendingu ve spodní oktávě, avšak je-li to tak, máme vyhráno. Pro hráče mající v oblibě hraní ve spodní oktávě se spoustou bendovaných tónů je toto řešení přímo ideální, které navíc obchází nutnost zvládnutí overblowingu.

Druhý způsob: 1.poloha ve střední oktávě /C dur/ ? začínáme na 4.dírce / na tónu C/, kde však v každé sloce musíme použít kombinaci overtónu na 5. dírce a následně stažení půltónu na 6.dírce / fis-gis/. Ostatní je už poměrně snadná záležitost. Takže zde je nutné zvládnout OB na 5.dírce, což není nenaučitelné. Hrajeme sice v C dur, ale chceme-li originální tóninu, není problém použít F harmoniku.
Pro úplnost dodávám, že pro majitele country laděné foukačky či Hohner XB 40 je poměrně dobře hratelná 1.poloha, u níž se obejdeme bez overblow na 5.dírce. Píseň lze také zahrát pomocí dvou různě laděných harmonik- např. pro 1.polohu použijeme C a E harmoniku / v orig.tónině F a A / Obě tato řešení jsou však víceméně nouzová a značně nepraktická. Country ladění nebo XB 40 není v běžné výbavě a nutná rychlá výměna harmonik během hraní je nepohodlná. Nám jde přece především o to zahrát si ji na klasickou bluesovou foukačku.
V čem spočívá kouzlo a krása této písničky? Podle mě v dokonalém spojení nevšední líbivosti a výjimečné hudební kvality. Na ploše pouhých zhruba dvou minut /celková stopáž je 2:03 ! / se toho děje tak neskutečně mnoho, že se až tají dech. Máme zde nádherně dlouhou, až bachovsky klenutou melodii / celých 7 taktů !/, podpořenou neustálým lavírováním mezi durovou a molovou harmonií, a to ve sloce i v refrénu. Úžasnou vlastností celé skladby je její neoposlouchatelnost. Kolikrát ji už každý z nás slyšel ! A vždy si ji znovu a znovu rádi poslechneme, jako bychom ji poslouchali poprvé. Stejně kvalitní a vyjímečná je i harmonická stránka písně. Převratným dojmem působí už jen originální spojení prvních dvou akordů / F-Emi /, zkuste najít obdobu v jiných skladbách. To vše završeno geniální a do té doby nevídanou instrumentací v podobě doprovodného smyčcového kvarteta s kytarou.
Originální tónina písně F dur je svým pastorálním charakterem přímo předurčena k nostalgicko-melancholickému vyznění celé písně. Je známo, že sám Paul McCartney ji hrával na kytaru v lehčí tónině G dur s podladěnými strunami o jeden tón.
Samotný text je poměrně jednoduchý, autor v něm vzpomíná na včerejší setkání se svou láskou s přáním vrátit včerejší den zpět, protože dnes je již všechno jinak.
Na závěr prozradím jednu zvláštnost, o které se nikde nedočtete a kterou naprostá většina hráčů a interpretů této písně při hraní nebere vůbec do úvahy. O co jde?
Pusťte si tuto píseň a pozorně se zaposlouchejte do její melodie. Že jste nic neobjevili? Asi ji máte natolik oposlouchanou, že jste nad tím nikdy takto nepřemýšleli. Nebudu vás dlouho napínat, ten háček je v tom, jak ji zpívá sám autor této písně P.McCartney. Klíčem je hned samotné slůvko yesterday, jako by tím chtěl autor říci, že na tom, co bylo včera, již tolik přesně nezáleží, takže úvodní třítónový melodický motiv /yes-ter-day/ zpívá pokaždé jinak! Na začátku jako tři po sobě jdoucí F-F-F, v další sloce G-F-F, potřetí dokonce A-F-F. Takže v první sloce prima, ve druhé sestupná sekunda, ve třetí sestupná tercie, čtvrtá sloka je již pouhým opakováním sloky druhé. Hned první tón takové úžasné melodie a co sloka, to jiný interval ve vztahu k následujícímu tónu. Schválně si poslechněte jiné interpretace nebo některou z četných coververzí, zda to ten či onen instrumentalista respektuje!
Pro někoho je to možná nevýznamná a nepodstatná maličkost, pro někoho zase nečekaný objev, pro mě jedna z utajených zvláštností a zajímavostí této písně. My můžeme jen polemizovat, zda to tak Paul nazpíval záměrně nebo spontánně a zcela nevědomky.
Samotnou tabulaturu jsem napsal pro oba způsoby hraní, včetně přesného zápisu melodie ve všech slokách, přesně tak, jak ji tehdy nazpíval Paul McCartney. K tabulatuře jsem připojil vlastní MP3 ukázku části písně pro verzi s overblowingem.
Ať už si vyberete ten či onen způsob, nyní už nezbývá než popřát všem trpělivý nácvik a následné úspěšné hraní této legendární a nesmrtelné skladby. A až budete usilovným cvičením unavení a vyčerpaní, udělejte si pohodlí, sedněte si do křesla a zaposlouchejte se znovu a znovu do této písně. Třeba budete najednou poslouchat jinýma ušima než dosud a možná s úžasem zjistíte, že jste z poslechu Yesterday měli today ještě větší potěšení a zážitek než yesterday.

Opraveno 02.11.2008 20:08:14
AutorPříspěvky
« Stránka: z 3 » 

Úvodní stránka | Nahoru | Zpět | Vpřed | Přidat k oblíbeným
Web je postaven na enginu phpRS
(c) 2007 Maxihaf a spol